Důvěra krajanů byla zklamána
V roce 2006 měl Alexej Kelin možnost, jako zástupce ruské komunity v Radě pro národnostní menšiny, vyjádřit svůj postoj tehdejšímu premiérovi RF a nyní prezidentu V. Putinovi. O sedm let později vzpomíná pan Kelin už jen na chlebíčky a o setkání s prezidentem Putinem se už nezmiňuje.
Koordinační rada ruských krajanů v Česku ohodnotila práci Alexeje Kelina nedostatečnou. Rozhodnutí svým hlasováním potvrdilo shromáždění Koordinační rady 30. listopadu.
První nedostatečnou od krajanů obdržel pan Kelin za to, že podle názoru většiny shromážděných, doslova zablokoval krajanským organizacím možnost obdržet nominační listiny a tím i projednat nominaci vlastních kandidátů do Rady pro národnostní menšiny při Úřadu vlády. Nedostatečnou obdržel také proto že si přisvojil právo rozhodovat která organizace je národnostní menšinou, a zda je hodna toho, aby svého kandidáta nominovala. Listu «Pražský express» tuto informaci potvrdilo hned několik krajanských organizací. Rozeslání nominačních listin provedl pan Kelin až 25. listopadu, kdy do konečného termínu odeslání nominací – 30. listopadu, zbývalo doslova 5 dnů. Sám pan Kelin ovšem prý naprosto nechápe, za co tu nedostatečnou schytal. «Ano, má práce byla shledána neuspokojivou, ale nevysvětlili mi proč», řekl listu Pražský express.
Ljubov Vondroušková, předsedkyně Rusko-moravského kulturního svazu říká, že právě na listopadovém shromáždění Koordinačního centra se ukázalo, že pánové Igor Zolotarjov (současný zástupce ruské menšiny v Radě pro národnostní menšiny při Úřadu Vlády – dále Rada) a Alexej Kelin (předseda sdružení a vydavatelství „Ruská tradice) «zablokovali a zbrzdili» odeslání nominačních dotazníků do Rady pro národnostní menšiny absolutně všem organizacím Koordinačního centra ruských krajanů. «Nabízí se otázka, kdo se tedy tolik dere do vládních orgánů, když ne „Ruská tradice“?», rozčiluje se se brněnská předsedkyně, česká občanka, která se hlásí k ruské menšině.
Mimoto shledalo plénum Koordinačního centra ruských krajanů v případě pana Kelina konflikt zájmů, protože na zasedání přiznal, že právě jeho nominovala «Ruská tradice» do Rady pro národnostní menšiny. Tím pádem byl Kelin jak nominantem, tak člověkem, který určoval organizace, které mají či nemají podle jeho mínění právo nominovat kandidáta do Rady
«Je to ptákovina. Žádný konflikt v tom není», řekl Kelin listu tři dny po jednání pléna Koordinačního centra. «O své nominaci jsem se dozvěděl teprve 29. listopadu den před jednáním», tvrdil Kelin.
Je také třeba zdůraznit, že Alexej Kelin je stejně jako Igor Zolotarev zakladatelem «Ruské tradice» a je ve vedení této organizace přes 10 let. Aby se o své nominaci dozvěděl téměř až na jednání Koordinačního centra, znamenalo by to, že se buď vůbec nezajímá o dění v «Ruské tradici», nebo spoléhá na to, že to krajané prostě skousnou. Pražský express se totiž o Kelinově nominaci dozvěděl už 26. listopadu, když redakce získala k dispozici dopis, který «Ruská tradice» rozeslala členům o nominaci Alexeje Kelina do Rady pro národnostní menšiny.
«Na schůzi naší organizace mi bylo vysvětleno, proč musím být nominován do Rady», říká Kelin zpravodaji našeho listu.
-«A proč?», zajímal se náš zpravodaj.
– «Protože by se tam mohlo dostat nějaký nepříčetný člověk.»
– «Kdo je podle Vás ten nepříčetný?»
– «Nevím, ale jako kdyby jich tam toho 30. listopadu vystupovalo málo! To bylo tržiště a já se stydím za to, že jsou to ruští lidé. Ti lidé si myslí, že tento post umožňuje nějaké styky, nebo nese nějaké materiální zisky, ale to není pravda.»
To, že tento úřad nenese žádné prebendy, vysvětloval Kelin krajanům ještě před shromážděním v hromadném mailu. «Především, to není „teplá zlatá židle“. Žádná privilegia ani peníze to nedává. Maximálně šálek kávy a láhev vody. A když je zasedání hodně dlouhé, tak chlebíček místo oběda. Těm, kdo přijíždějí zdaleka, se proplácí cestovné veřejnou dopravou.
V rámci objektivity dodejme, že k «chlebíčkům» patří také početné granty, které «Ruská tradice» pravidelně dostává posledních 10 let (a v grantových komisích lze najít jména členů Ruské tradice. V posledních 10 letech zastupovali ruskou menšinu v Radě pouze a výhradně členové Ruské tradice. Nejprve Alexej Kelin, kterého poté vystřídal Zolotarev. Teď se chystají znovu na výměnu pozic, protože znovu kandiduje Kelin. V kuloárech ruské menšiny se říká, že je jmenování Kelina už takřka hotová věc. Rada (jejími členy jsou zástupci národnostních menšin v ČR) z podaných dotazníků vybírá kandidáta z té které národnostní menšiny a kandidaturu předkládá ke schválení předsedovi Rady, což je jeden z ministrů vlády (nová česká vláda je zatím ve stádiu sestavování).
Alexej Kelin má za to, že zvládne práci v Radě, protože ji už zná. «Za několik let, které jsem v Radě strávil, se mi podařilo například vyhnat několik zlodějských úředníků z cizinecké policie. Využil jsem své kontakty a udělal velký skandál na jednání Rady, kterého se účastnil náměstek ministra vnitra. Řekl, že půjde za náčelníkem cizinecké policie a prošetří to. Podařilo se to prošetřit. Několik zlodějů pochytali. Naneštěstí se nepodařilo změnit situaci, která vede ke korupci», říká Kelin.
Nezapomínejme ani na to, že se zástupci «Ruské tradice» hodně zdiskreditovali v očích ruské menšiny předložením do Vlády ČR „Zprávy o stavu národnostních menšin za rok 2012“, v níž nazvali jiné organizace «pátou kolonou», «prodlouženou rukou Kremlu». Pokusili se také děsit Českou veřejnost kozáky, kteří se údajně chystají uchvátit moc v parlamentu a v dalších státních strukturách. Podobně prezentovali časopis «Artěk», jehož cílem má být rozvrácení Evropské unie.
Účastníci plenárního shromáždění byli také rozhořčeni vystoupením Alexeje Kelina, v němž použil výraz «bolševická svoloč». Kelin líčil shromážděným, jak velmi hodný člověk je Karel Schwarzenberg, který má rád Rusko. «On (Schwarzenberg – pozn. red.) sám o sobě říká, že je rusofil, ale sovětofob. On prostě nemá rád tu bolševickou svoloč», řekl Kelin na shromáždění ruských krajanů. V rozhovoru s dopisovatelem Pražského expresu Alexej Kelin vysvětloval: «Říkal jsem tehdy spoustu věcí. A kdo co z toho pochopil, já nevím. Já myslím, že «bolševická svoloč» je antipod Ruska Naši předci bojovali s bolševickou svoločí, takže jestliže to někdo vztahuje na sebe, znamená to, že se za takového pokládá».
Výběr kandidáta z každé národnostní menšiny proběhl od 14. do 16. prosince na výjezdním zasedání Rady v Českém Těšíně. Jak se podařilo zjistit Pražskému Expressu, Rada obdržela za Ruskou menšinu dvě další nominace (ty byly odeslány přímo do Rady (nikoli prostřednictvím pana Kelina – pozn. red.). Jsou to Tatjana Pergler, ředitelka 1. Slovanského gymnázia a Radmila Zemanová-Kopecká, novinářka, potomek takzvaných Gallipolijců, bílých ruských emigrantů první vlny ve 20. letech minulého století.
Irina Šulc
