Rusko zaplatilo dluhy za bývalý SSSR

Den před Štědrým dnem oznámilo ruské ministerstvo financí, že Ruská federace vyplatila své závazky z dob bývalého Sovětského svazu vůči Česku, Finsku a Černé hoře, které vznikly v rámci bývalé Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP).

Státní zahraniční dluh Ruské federace vůči těmto zemím vznikl v důsledku toho, že Rusko přiznalo v tomto směru nástupnictví po celém bývalém SSSR, v rámci obchodně-ekonomické spolupráce s těmito zeměmi během sovětského období.

Dluh se umořoval částečně dodávkami ruského průmyslu, a částečně finanční úhradou.

Česko obdrželo 3,6 miliard podle smlouvy, uzavřené v roce 1994, Černé hoře byl uhrazen dluh ve výči 18 milionů dolarů podle smlouvy z roku 2007.

Drtivá většina dluhu vůči Finsku, které je členem Pařížského klubu věřitelů, byla uhrazena v letech 2005 – 2006. Zbývajících 30 milionů dolarů obdrželo Finsko podle smlouvy z roku 2006.

Tyto dluhy vznikly v době fungování sovětského bloku a Rady vzájemné hospodářské pomoci. Od konce 40. Let až do konce 80., právě evropské socialistické země byly základními partnery SSSR v zahraničním obchodě. Dodávky se uskutečňovaly podle cen, které byly výrazně nižší, než světové, přičemž v konvertibilních rublech, a přes speciální banku RVHP. Šlo tím pádem vlastně o clearingovou valutu. Přitom byly ceny za tyto dodávky znatelně nižší, než byly světové ceny.

Některé země, například Československo, nakupovalo ropu za interní ceny RVHP, aby ji pak přeprodávaly se souhlasem Moskvy za světové ceny a většina rozdílu šla do kapes těchto zemí. SSSR tato spolupráce poskytovala zase možnost obcházet kvóty na prodej ropy pro určité země, které už tehdy fungovaly. Podobná schémata se praktikovala i se sovětskými zbraněmi, což se dělo a děje dodnes na obou stranách východo-západní opony, která přes veškeré proklamace stejně existuje a v poslední době spíše vnitřně sílí.

Rusko od svých západních spojenců kupovalo zboží průmyslové povahy, tramvaje, lokomotivy, textil, obuv, různé potraviny a léky. Vše se samozřejmě proplácelo v konvertibilních rublech RVHP přes speciálně vytvořenou banku RVHP. Tato clearingová měna obsluhovala v podstatě barterovou výměnu za ceny, které byly výrazně nižší, než nabízel tehdy západní trh. Právě proto došlo podle ruských ekonomů k zadlužení SSSR, až „po uši“ a za barterové zboží dlužil svým bývalým spojencům tentokrát už v běžných jednotkových měnách těch kterých zemí. Rusko na sebe převzalo závazky zemí, jako je dnešní Tatar stán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, a další země.

A přesto, že Rusko řadě dlužníků (Kuba, země Latinské Ameriky, Afriky) jejich dluhy v celkové výši zhruba 116 miliard dolarů buď odpustilo, nebo výrazně snížilo, své dluhy si zaplatilo do poslední kopějky. V tuto chvíli má ale opět o další díly rozvázané ruce k tomu, aby bylo v obchodních vztazích uplatňováno pouze ryzí, tedy tvrdé ekonomické hledisko.