V pondělí 23. prosince informovala doslova všechna média Ruské federace, že zemřel legendární ruský zbrojíř Michail Kalašnikov. Jeho jméno je známé, díky jeho vynálezu, po celém světě. Automatem jeho konstrukce byla vybavena svého času i Československá armáda. Samopal typu AK prošel snad všemi válečnými konflikty a byl pověstný svou nenáročností a spolehlivostí.
Michail Kalašnikov zemřel ve věku 94 let po dlouhodobé nemoci. O jeho nedobrém zdravotním stavu se vědělo už dlouho – několikrát byl v letošním roce hospitalizován v Urdmutské republice RF a v červnu byl převezen i do Moskvy. Odtud se vrátil ve stabilizovaném stavu, ale už v listopadu byl v urdmutském Iževsku převezen na jednotku intenzivní péče, kde v pondělí 23. prosince zemřel.
Syn Michaila Kalašnikova vyslovil možnost, že se na zhoršení zdravotního stavu jeho otce mohlo podepsat rozrušení z příprav oslavy narozenin (11. listopadu). Měli proto zato, že léčení bude mít opět spíše preventivní povahu. Situace se však ukázala být podstatně složitější, a přes okamžité provedení operace žaludku Michail Kalašnikov po měsíci zemřel.
Jeden z 8 přeživších
Světoznámý zbrojíř se narodil v roce 1919 v Altajské gubernii v rolnické rodině. Z jeho 17 sourozenců přežilo pouze osm. Malý Michail se od dětství zajímal o techniku a v 18 letech se přestěhoval do Kazachstánu, kde začal pracovat na železnici.
V 19 letech dostal povolávací rozkaz a byl odveden k tankistům. Právě tam se poprvé zřetelně projevil jeho talent vynálezce. Pak přišla válka a Kalašnikov byl těžce raněn pod Brjanskem. Dobu rekonvalescence už pak definitivně zasvětil vývoji palných zbraní.
Po skončení války začal Michail Kalašnokov pracovat na vývoji automatické útočné pušky na náboje 7,62 x 39 mm. Tento typ zvítězil v soutěži a byl navržen do výzbroje Sovětské armády. Mladý vynálezce byl přijat do konstrukčního útvaru Iževského motozávodu, což byl tehdy krycí název pro zbrojovku. První várka jeho automatu AK-47 úspěšně prošla vojenskými testy v roce 1949 a hned nato byla zahájena její sériová výroba.
Koncem 50. let byl automat Kalašnikova výrazně modernizován a počátkem roku 1970 byl vyvinut AK-74 – zdokonalená varianta svého předchůdce s ráží 5,45 x 39 mm.
Stejně jako předchozí zbraň, byl AK-74 proslulý svou jednoduchostí, nenáročností a schopností spolehlivě střílet snad za všech podmínek – od Severního pólu až po vyprahlé pouště. Tento typ se stal zároveň základem pro vývoj celé řady dalších palných zbraní, včetně odstřelovaček, a zároveň se stal účastníkem snad všech světových konfliktů od okamžiku svého vzniku.
Michail Kalašnikov obdržel za přínos do obranyschopnosti země desítky vyznamenání, a to nejen za minulého režimu. Svou úctu geniálnímu zbrojíři vyjádřila i Ruská federace a jako poslední vyznamenání mu byl propůjčen Řád za zásluhy Vlasti II. stupně. Jako jednomu z mála mu byla postavena socha ještě za jeho života v Iževsku, kde začala jeho oslnivá kariéra.
